Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můžete použít pro instalaci Debianu. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak podrobněji rozebírá kapitola 4 – „Získání instalačních médií“.
Během instalace můžete pro stažení potřebných souborů použít síť (konkrétně služny HTTP nebo FTP). To, zda se síť použije, závisí na typu instalace, který si zvolíte, a na vašich odpovědích během instalace. Instalační systém podporuje většinu typů síťových připojení včetně PPPoE, výjimkou jsou ISDN nebo PPP. Po instalaci můžete svůj systém nastavit i pro tato připojení.
Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí kterého nahrajete na disk instalační program.
Pokud používáte jiný unixový systém, můžete jej využít pro instalaci Debianu a úplně tak obejít debian-installer
popisovaný ve zbytku příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uživatele s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii, nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliže vás zmíněná technika zajímá, přeskočte na D.3 – „Jak nainstalovat Debian GNU/Linux ze stávajícího unixového/linuxového systému“.
Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejširší škále počítačů.
IDE systems are also supported.
Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také podporovány instalačním systémem. To znamená, že DASD FBA a ECKD jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvržením disku S/390 (cdl).